Masožravky na Blog.cz

Nejduležitější je výběr okna za kterém je chcete pěstovat.Nejlepší varianta je jižní okno,ale snesou i východní či západní.

Neméně důležitá je zálivka:Špirlice jsou zvyklé na vysokou vlhkost,proto je pro ně dobré,aby ve vegetační sezoně stály ve vodě a hladina vody byla maximálně v půlce květináče.Mimo pravidelnou zálivku je dobré je rosit nejlépe dešťovou vodou,ale snesou i chlorovanou

Substrát je dobré míchat z rašeliny a drceným perlitem (2:1)

Suché části rostliny ostřihejte,aby se nestaly terčem parazitů a chorob

Dále je důležité odstřihnout květ rostliny,jestliže je slabá,protože se tím může unavit a následně uhynout.Nebo je dobré nechat si vykvést jeden květ a ostatní odstřihnout.

Nekrmit! a Nehnojit!

Náročnost:Zcela nenáročné

Také některé další druhy rostlin mají řadu přizpůsobení, umožňujících lov hmyzu. Jejich zařazení mezi masožravé rostliny je ovšem sporné.
Jako příklad mohou sloužit rostliny rodu Roridula. Ty se vyznačují přítomností žláznatých chloupků, produkujících lepkavý sekret, umožňující lapání hmyzu. Rostliny však nezískávají živiny přímo z těla kořisti. Rostlina žije v mutalistické symbióze s plošticí Pameridea roridulae. Ploštice se živí hmyzem, uloveným rostlinou, a teprve trus ploštice je zdrojem živin pro rostlinu.
Nepravá masožravost byla též prokázána u bromélie Catopsis berteroniana. Mladé rostliny lapají hmyz do vody v listové růžici, nemají však vlastní trávicí enzymy. Kořist pomáhají rozkládat symbiotické bakterie.

Gravitační pasti(láčky) Rostliny lákají kořist na okraj láčky, která obvykle vypadá jako hrníček nebo vysoký úzký trychtýř. Lákadlem je vůně, nektar, zbarvení, ale nejčastěji kombinace všech uvedených možností. Okraj láčky je pro hmyz kluzký. Kořist tedy padá dovnitř, kde se nachází trávicí tekutina.Láčky mají:špirlice,láčkovky,láčkovice,heliamfory,darlingtonie

Adhezní pasti (lepicí pasti)
V tomto případě rostlina produkuje lepkavou tekutinu, na kterou láká drobný hmyz. Tekutina zároveň obsahuje trávicí enzymy, je čirá a připomíná kapičky rosy. Odtud pochází název rodu typického nositele těchto pastí - rosnatka (Drosera).Tyto pasti mají:rosnatky,tučnice,rosnolisty,triphylophyllum...

Podtlakové pasti (hypotenzní pasti)
Těmito pastmi rozumíme lapací orgány rodu bublinatka.Přestože bublinatky známe vodní (akvatické), pozemní (terestrické), epyfitní apod., jejich pasti fungují pouze ve vodním prostředí (u pozemních druhů tedy při přemokření substrátu a u stromových toto zajišťují mokré mechové polštáře). Jedná se totiž o měchýřky, přirostlé k prýtu, které udržují uvnitř podtlak, a u vstupního otvoru, který je utěsněn dovnitř se otvírajícím víčkem mají různé výčnělky a žlázky produkující sliz. Ten láká drobné vodní a půdní živočichy.
Kořist se přiblíží a dojde k podráždění výčnělků - to spustí bleskovou reakci otevření víčka, nasátí kořisti i s okolní vodou a zavření víčka. Poté je dovnitř měchýřku vyloučen trávicí enzym, který kořist rozloží a rostlina ji vstřebá. V jednom měchýřku může být více lapených živočichů a rostlina je používá opakovaně. Pasti mají různé tvary, jak jsou přizpůsobeny různé kořisti.Tyto pasti mají bublinatky

Mechanické sklapovací pasti
Jedná se o modifikovanou listovou čepel, která je rozšířena ve dvě čelisti, oddělené středním vazem. Tyto čelisti se na podnět vyvolaný kořistí okamžitě sklapnou. Detektorem přítomnosti kořisti jsou v tomto případě chloupky na vnitřních plochách pasti (Dionaea má pouhé 3 na každé polovině pasti, Aldrovanda jich má mnohem větší množství). Pokud se kořist dotkne opakovaně v rozmezí 0,5 - 30 vteřin alespoň dvou chloupků, vyvolá na membránách buněk na bázi chloupků akční potenciál. Ten zase vyvolá odezvu v buňkách středního vazu, což vede k rychlému sevření pasti a uvěznění kořisti. Následuje několik desítek minut trvající proces, kdy se past zcela hermeticky uzavře. Dovnitř je zaveden enzym, umožňující rostlině bezpečně zjistit, zda se uvnitř nachází kořist, nebo zda past sklapla naprázdno. Pokud je zjištěna přítomnost kořisti, nastane trávicí proces, zprostředkovaný dalšími enzymy. V opačném případě se past znova otevře a je připravena na další kořist. Toto se může opakovat dvakrát až třikrát, než list odumře.

Detentivní pasti (vrše)
Vyskytují se u špirlice Sarracenia psittacina a u rodu Genlisea. U Sarracenie (špirlice) slouží jednak k lovu drobného lezoucího hmyzu, jednak i k příležitostnému lovu vodních živočichů (rostlina snáší krátkodobé zaplavení). U rostlin rodu Genlisea se kořistí stávají vodní prvoci. Past má tvar dlouhé trubice, u Genlisea ve tvaru Y, vybavené na vnitřní straně chlupy, směřujícími dovnitř pasti. Kořist je tedy nucena pohybovat se pouze jedním směrem - dovnitř.